Základní kniha Parapsychologie - Kniha

Milan Rýzl/ Dobra & Fontána, vázaná, 335 stran.

Kurz ESP

Ještě na počátku 20. století byl předmětem dnešní parapsychologie (tehdy nazývané také "psychický výzkum", v anglickém prostředí "psychical research") chápán velice široce. Do oblasti parapsychologie spadalo všechno, co dnes zahrnujeme do pojmu "okultismus" - tj. všechny tajemné fenomény a zprávy, které se zachovaly ze starověku a nebyly dosud racionálně vysvětleny, jako jsou např. vykládání osudu (z karet nebo jinými prostředky), astrologie, magie a mnoho jiných pověrečných představ a praktik. Doprovázeny nezájmem a posměchem vědy a pronásledovaným ze strany církve, jsou tyto představy směsicí fantastických zpráv a pověr, hraničících většinou s nadpřirozenou sférou. V souladu se starověkým magickým myšlením byly kdysi tyto zjevy považovány za zcela obvyklé. V myslích mnoha méně vzdělaných lidí byly všechny nevysvětlitelné jevy ( a v raných stadiích vývoje vědy jich bylo mnoho) zosobňovány a vysvětlovány jako výsledek působení nadpřirozených bytostí, bohů, andělů nebo duchů. Lidé si představovali, že celý svět je zabydlen množstvím neviditelných nadpřirozených bytostí, včetně duchů zemřelých lidí.

Otázka, zda-li lidská osobnost může nějak přežít nevyhnutelnou smrt lidského těla ( a pokud ano - v jaké podobě), měla stěžejní význam. Taková otázka je emocionálně podbarvená - vždyť lidé touží přežít vlastní smrt, aby jim tak drahá osobní existence zůstala nějakým způsobem zachována - a to pokud možno navždy a za příznivých, štastných okolností. Zároveň lidé touží po útěšné představě, že se budou moci setkat se svými zemřelými drahými a komunikovat s nimi. Církve přirozeně nabídly odpověď na otázky posmrtné existence (nejčastěji v podobě "nebe") v souladu se svými věroukami, avšak tyto odpovědi jsou předkládány bez důkazu. Avšak již tehdy se mnozí lidé, jimž bylo vlastní vědecké myšlení, nespokojovali s dogmatickými články víry, ale chtěli se dobrat spolehlivějších odpovědí prostřednictvím vědeckého výzkumu.

Několik vědců, kteří byli těmito otázkami intelektuálně přitahováni, zdokumentovalo množství jevů, které nějak souvisely s psychickou aktivitou. Avšak na konci 19. století, kdy začal skutečný vědecký výzkum příslušných jevů, psychologie jako věda ještě téměř neexistovala. Zajímali se např. o sny a tázali se po jejich podstatě (ve starověku lidé považovali sny za zprávy od bohů), o sugesci a hypnózu (do konce 18. století byla hypnóza stále ještě velmi kontroverzní, téměř "okultní" fenomén - podobně jako do Newtonových časů byla za téměř okultní jev považována např. gravitace, neboť lidé si nedovedli představit přenos síly jiným způsobem než provazy nebo řetězy), halucinační vize fantómů, uzdravení skrze víru (buď prostřednictvím nezávislých léčitelů nebo na církví uznaných poutních místech) a mnohé zvláštní fenomény ve stavu transu - jako jsou např. změny osobnosti (kdy osoba ve stavu transu cítí a jedná jako by byla někým jiným) nebo automatické činnosti (inteligentní chování jako např. psaní dlouhých textů, pronášení řečí, malování, aniž by si dotyčná osoba tuto svou aktivitu uvědomovala).

Co parapsychologa zajímá, je fakt, že některý člověk ať již za pomoci snů či vizí, nebo za pomoci spiritistické seance získá informaci o smrti blízké osoby touto nezvyklou formou. Parapsycholog poté nepátrá, zda informace přišla od ducha či nikoli, ale že informace přišla tzv. šestým smyslem.

S rozvojem psychologie mnoho ze zmíněných jevů postupně přešlo do její domény (zvláště sny, sugesce, hypnóza, stavy transu a rovněž i změny osobnosti a automatické činnosti). Zůstávají nám tedy dva okruhy jevů, jež vzdorují čistě psychologickému vysvětlení. Oba souvisejí buď se získáváním informací nebo vyvoláním některých objektivních účinků, které nemohou být vysvětleny z normálních příčin.

A tak v souladu s výše řečeným, počínaje zhruba rokem 1930 začal být předmět parapsychologie vymezován velmi úzce - a to na výzkum dvou skupin  jevů, podléhajících určitým zákonitostem a zjevně velmi těsně spolu souvisejících, Jedná se o tyto typy:

Mimosmyslové vnímání

(Běžně užívaná zkratka ESP): Schopnost získávat informace o událostech okolního světa, působící mimo rámec známých smyslů a známých fyzikálních energteických vlivů.

Obvykle rozlišujeme telepatii a jasnovidnost.

Psychokineze

(Běžně užívaná zkratka PK) představuje druhou skupinu jevů spadajících do oblasti parapsychologova zájmu. Do této skupiny jsou řazeny objektivní (energetické) jevy, k nimž dochází bez působení jakékoliv známé či identifikovatelné fyzikální energie. Z tohoto okruhu bylo doloženo množství rozmanitých jevů: Předměty či lidé vznášející se ve vzduchu navzdory všem principům gravitace (levitace), objevení se předmětů v zamčených místnostech (materializace), výskyt světla či zvlášních zvuků, zprávy o hmotných předmětech, které údajně procházely jinými pevnými předměty, a mnoho dalších. Jejich projevy mají obdobný charakter a jsou vázány na přítomnost obzvláště nadané osoby, která je vyvolává, údajně působením mimořádné mentální koncentrace.