Dopisy o okultní meditaci - Kniha

Alice A. Baileyová/ Trigon, vázaná, 319 stran.

Tyto dopisy jsem dostala v době mezi 16. květnem a 20. říjnem 1920, s výjimkou dvou, které jsem obdržela v roce 1919. Se souhlasem jejich autora jsem je uspořádala pro zveřejnění.

Publikovány jsou v plném znění tak, jak došly, až na určité části, které buď mají čistě osobní charakter nebo se týkají jisté okultní školy, a také na odstavce prorocké nebo esoterické povahy, jež dosud není dovoleno zveřejňovat.

Doufáme, že ten, kdo bude tyto dopisy číst, se bude snažit o dvě věci:

1. číst s otevřenou myslí, maje na paměti, že pravda je jako démant o mnoha stranách. Její různé aspekty se ukazují v různých dobách podle toho, jak ti, kdo vedou lidstvo, vidí potřeby, jimž je nutno vyjít vstříc. O meditaci již bylo napsáno mnoho knih, avšak některé jsou až příliš hlubokomyslné a jiné zas příliš povrchní, aby mohly uspokojit průměrně vzdělaného čtenáře. Pisatel těchto dopisů se zjevně snaží vyjít vstříc potřebě stručného, leč vědeckého výkladu základních principů meditace, který by kladl důraz na bezprostřední cíl i jednotlivé mezistupně,
2. a dopisy posuzovat podle skutečné hodnoty a nikoliv podle toho, co kdo o autorovi tvrdí. Z tohoto důvodu se jejich pisatel rozhodl zůstat anonymní a požádat příjemce, aby je publikoval pod pseudonymem.

Pokud má téma těchto dopisů hodnotu, vyvolá u čtenáře odezvu a pomůže mu postoupit dál na cestě k cíli. Mnohým pak poslouží jako inspirace a pomoc, jak se již v několika případech stalo

Alice A. Baielyová, New York - 1922

Výňatek z Tibeťanova prohlášení - uveřejněno v srpnu 1934

Stačí, když povím, že jsem tibetský učedník jistého stupně. To vám však mnoho neřekne, protože učedníci jsme všichni, od nejnižšího aspiranta až po samotného Krista. Žiji tak jako ostatní ve fyzickém těle na pokraji Tibetu a občas (z exoterického hlediska), když mi to dovolují povinnosti, řídím velkou skupinu tibetských lámů. Vzhledem k této skutečnosti je třeba říci, že jsem představeným této konkrétní lamaserie. Ti, kdo se podílejí na práci pro Hierarchii ( a na této práci se podílejí všichni skuteční účastníci), znají má další jména a postavení. A. A. B. ví, kdo jsem, a zná dvě z mých jmen.

Jsem váš bratr, jenž je na této cestě o něco déle než průměrný student, a proto má i větší povinnosti. Jsem ten, kdo zápasil a probojoval si cestu tam, kde je více světla, než má aspirant, jenž bude číst tento článek, a proto musím světlo předávat bez ohledu na námahu. Měřeno věkem učitelů nejsem stár, a přece nejsem mladý ani nezkušený. Mám za úkol učit a šířit poznání odvěké moudrosti všude, kde najdu odezvu, a dělám to už mnoho let. Snažím se také pomáhat mistru M. a mistru K. H., kdykoliv se naskytne příležitost, neboť jsem s nimi i s jejich dílem již dlouho ve spojení. Mnoho jsem vám toho už řekl, a přece jsem neřekl nic, co by vás mělo k tomu, abyste mi nabízeli onu slepou poslušnost a bláhovou oddanost, kterou projevuje city zmítaný aspirant svému guruovi a mistrovi, s nímž není s to navázat spojení. A spojení, po němž touží, se mu nepodaří, dokud nepromění citovou oddanost v nesobeckou službu lidstvu - nikoliv mistrovi.