Papus - Základy praktické magie

Papus/ Volvox globator, brožovaná, 409 stran.

Na konci minulého století vstupuje do vzedmutého a do všech starn se rozlévajícího proudu okultistického hnutí mladý pařížský lékař Gérard Encasse, vystupující pod jménem Papus. Jeho temperament, nadšení pro esoterické nauky, ale i neúnavné popularizační a organizační tendence z něho brzy učiní jednu z nejvýraznějších osobností mezi pařížskými okultisty, které reprezentovala jím založená Groupe indépendant détudes ésoteriques, organizace čítající téměř osmdesát velmi aktivních interních a hodně přes dvěstě externích členů. Byli mezi nimi spirituálně orientovaní svobodní zednáři, členové gnostické církve, theosofové a kromě dalších i hrstka hermetiků, zejména novodobých alchymistů a několik kabalistů.

Papusova kniha o základech praktické magie, kterou má čtenář zde k dispozici, je (ne vždy dosti výrazně kriticky pojatou) syntézou klasických pramenů o magii, operující na úrovni astrálního světa. Je, jak sám autor uvádí, rozvedením díla Eliphase Léviho "Dogma a rituál vysoké magie", a jako taková je dnes spíše již jen historickým dokladem novověkého vzkříšení magie doby renesanční, v němž nejsou vždy dostatečně zřetelně odličeny principy "vědy mágů" od principů lidového čarodějnictví. Z novodobých hermetiků ve směru této namáhavé magie s přísnými nároky na adaptaci a rituální realizaci pokračovali již jen nemnozí. Vystoupení Aleistera Crowleyho a činnost řádů jeho pojetí magie blízko stojících znamenalo posun nejen k jiným metodám, ale často i k jiným motivům. "Magie" je tu většinou spojována se snobstvím, anarchismem, sexuální patologií, schizoiditou a charakterovými deviacemi těch, kteří propadli únikové konzumaci "rozšířeného vědomí" a "duchovnímu" exhibicionismu. A proto pro ni více než kdy jindy platí varovná Papusova slova pronesená k otrokům a sluhům pochybných lásek a "pozlacených okovů".

Milan Nakonečný